Petr Vaněček (Remoska): Vždy jsem pracoval ve vlastních firmách, poprvé pracuju pro někoho jiného

V dalším díle podcastu CEO na ostří nože mluvíme s Petrem Vaněčkem, CEO společnosti Remoska. Kuře z remosky zná v Česku skoro každý, ale značka byla šedesát let spojená hlavně s jedním produktem a se starší generací. Když do firmy vstoupili noví investoři, dostalo vedení jasné zadání: udělat z Remosky love brand pro kuchyňské spotřebiče, rozšířit portfolio a posunout firmu do 21. století.

První nový produkt ale vyvolal nečekanou reakci. Zákazníci, převážně starší 55 let, firmu obviňovali, že „ukradla českou značku“. Remosku totiž vnímali jako název pečicí mísy, ne jako značku firmy. Následný průzkum trhu potvrdil, že to, co firma považovala za zlaté vejce, je zlaté vejce jen pro jeden produkt. Vaněček to bere s nadhledem: „Nikdy jsem si nehrál na pupek světa, který ví, co zákazník chce.“ Cíl zůstal stejný, jen se změnila cesta. Firma spustila největší televizní kampaň v historii Remosky. Do budování značky chce investovat až deset procent obratu a za několik let ověří, jestli se vnímání značky posunulo. Průzkum přesvědčil i vlastníky, kteří dřív peníze na brand pouštěli neochotně, protože výkonnostní marketing přinášel rychlé výsledky.

Změna strategie by mohla zaměstnancům vzít nadšení, ale v Remosce se to nestalo. Firma má kolem čtyřiceti lidí a většina z nich v ní pracuje přes deset let. Pro ně podle Vaněčka Remoska love brand je už dávno. Struktura je plochá: výroba a tři čtyři lidé ve vedení, žádný střední management. Kdokoli může přijít za ředitelem s problémem a vedení s majiteli lidem přímo vysvětluje, kam firma směřuje. Výroba ve Frenštátě pod Radhoštěm je zatím manufakturní: každý kus projde mnoha rukama, než skončí v regálu. Láska ke značce pomáhá i v náboru. Uchazeči často přicházejí s tím, že remosku mají doma a milují ji.

Firma teď staví nový automatizovaný závod v Kopřivnici. Díky robotizaci vyrobí stejný počet lidí násobně víc a firma bude moci konkurovat cenou i na zahraničních trzích. Lidé o práci nepřijdou, ale musí se přeučit z ruční práce na obsluhu strojů. Vedení má na přípravu zhruba rok a s lidmi intenzivně pracuje. Kdo nebude ochotný se vzdělávat, bude nahrazen někým, kdo ochotný bude. Vaněček se sám se společníkem přihlásil na studium MBA zaměřené na automatizaci a digitalizaci a jako případovou studii zpracovávají vlastní firmu. Technologie je podle něj ta jednodušší část. Nejtěžší je vždy komunikace s lidmi a umět zadání přesně popsat odborníkům, aby firma nedostala krabicové řešení, které pak bude složitě ohýbat.

Na co ještě v podcastu najdete odpověď?

• Proč zákazníci obvinili Remosku, že ukradla českou značku

• Jak průzkum trhu změnil strategii a přesvědčil vlastníky investovat do značky

• Proč je značka Remoska pro zaměstnance love brand už dávno

• Jak připravit lidi z manufakturní výroby na automatizovaný závod

• Proč se CEO kvůli robotizaci továrny vrátil do školy

• Jak se Remoska díky „Lady Remosce“ prosadila v Británii

Remoska podle Petra Vaněčka zůstala dlouho uvězněná ve vlastní představě o sobě, protože firma po letech boje o přežití konečně vydělávala a nikdo neměl potřebu nic měnit. Dnes ji čeká transformace na několik let. Lidé, kteří ji milují, jsou ale podle něj tím nejlepším základem, na kterém se dá stavět.